Jednoho dne se v zámotku objevil malý otvůrek; člověk seděl a několik
hodin pozoroval motýla, jak se usilovně snaží protlačit tělo tímto malým
otvůrkem ven. Pak se zdálo, jako by byl stále na jednom místě. Zdálo se,
že se dostal tak daleko, jak jen mohl a že se už dále dostat nemůže.
Člověk se tedy rozhodl motýlovi pomoci, vzal nůžky a zámotek
rozstříhl. Motýl se z něj pak snadno dostal. Měl však scvrklé tělo, byl
drobný a měl svraštělá křídla. Člověk pokračoval v pozorování,
protože čekal, že se křídla každou chvíli rozevřou, zvětší a
rozšíří, aby byla schopna nést tělo motýla a aby byla pevná. Nic z toho
se nestalo! Motýl ve skutečnosti strávil zbytek života lezením se
scvrknutým tělem a svraštělými křídly. Nikdy nebyl schopen létat.
Člověk ve své laskavosti a dobrém úmyslu nepochopil, že omezující
zámotek a zápas nutný k tomu, aby se motýl dostal přes drobný otvůrek,
je způsob, jakým příroda vytlačuje tekutinu z těla motýla do jeho
křídel, aby byl schopný létat, až se jednou ze zámotku osvobodí.
Někdy jsou zápasy přesně tím, co v životě potřebujeme. Pokud by nám
bylo umožněno jít životem bez překážek, tak by nám to mohlo uškodit.
Nebyli bychom tak silní, jak bychom mohli být. Nikdy bychom nebyli
schopni létat.
Chtěl jsem sílu ...... a dostal jsem potíže, aby mě posílily.
Chtěl jsem moudrost ...... a dostal jsem problémy, abych je řešil.
Chtěl jsem blahobyt ...... a dostal jsem mozek a sílu, abych mohl pracovat.
Chtěl jsem odvahu ...... a dostal jsem překážky, abych je překonával.
Chtěl jsem lásku ...... a dostal jsem ztrápené lidi, abych jim pomáhal.
Chtěl jsem výhody...... a dostal jsem příležitosti.
„Nedostal jsem nic z toho, co jsem chtěl ......, ale dostal jsem všechno,
co jsem potřeboval.”
Žijte život beze strachu, postavte se všem překážkám a vězte, že
jste schopni je překonat.
|