Než Pán Bůh vytvořil ženu, pracoval už šestý den přesčas.
Anděl se zjevil a řekl: „Proč se tou jednou bytostí zabýváš tak
dlouho?“
A Pán Bůh odpověděl: „Viděl jsi její specifický popis? Musí být
kompletně omyvatelná, ale ne plastická, musí mít 200 pohyblivých
částí, všechny nahraditelné, musí fungovat na černé kávě a zbytcích,
musí mít lano, které udrží najednou dvě děti a které zmizí, když ty se
pak postaví na vlastní nohy. Musí mít polibek, co vyléčí cokoliv od
odřeného kolena ke zlomenému srdci a musí mít 6 párů rukou.“
Anděl byl ohromený tímto požadavkem.
Pán Bůh zareagoval: „Víš, ty ruce to není problém. Problém jsou tři
páry očí, co matky musí mít. Jedním párem oči musí vidět skrz
zavřené dveře a bude se ptát dětí, co dělají i přesto, že to bude
vědět. Další pár vzadu na hlavě, aby věděla, co potřebuje vědět,
přestože si nikdo nebude myslet, že to dokáže. No a třetí pár bude
vpředu na hlavě. Ty jsou na dívání se na plačící dítě, a těmi bude
vyjadřovat, že mu rozumí a miluje ho i bez vyslovení byť jen jediného
slova.“
Anděl se pokoušel zastavit Pána Boha: „Je to příliš práce na jeden
den, počkej aspoň do zítřka, pak to dokončíš!“
„Ale to nemůžu!“ zaprotestoval Pán Bůh, „jsem tak blízko
k dokončení tohoto stvoření. Je tak blízké mému srdci. Ona už uzdravuje
sama sebe, když je nemocná, a dokáže živit rodinu!“
Anděl přistoupil blíž a dotkl se ženy: „Ale ty jsi ji udělal tak
měkkou, Pane.“
„Je měkká,“ souhlasil Pán Bůh, „ale taktéž jsem ji vytvořil
tvrdou a neochvějnou. Ty nemáš ponětí, v čem musí vytrvat, nebo co
úspěšně dokončit.“
„Bude schopná myslet?“ zeptal se Anděl.
Pán Bůh odpověděl: „Nejenže bude schopná myslet, ale bude schopná
i zdůvodňovat a vyjednávat.“
Anděl si potom něčeho všiml, natáhl se a dotkl se tváře ženy. „Aj,
vypadá to, že tenhle model ti promoká. Říkal jsem ti, že jsi do ní
zkoušel vložit příliš mnoho.“
„To není promokání!“ namítl Pán Bůh, „to je slza.“
„Na co je slza?“ zeptal se Anděl.
Pán Bůh odpověděl: „Slza je její způsob pro vyjadřování radosti,
smutku, její bolesti, jejího rozčarování, její samoty, jejího žalu
i hrdosti.“
Anděl byl ohromený. „Ty jsi génius, Pane. Myslel jsi na všechno.“
„Ženy mají sílu, co okouzlí muže. Nosí děti, nosí utrpení. Nosí
povinnosti, ale přitom drží pohromadě štěstí, lásku a radost. Usmívají
se, když chtějí křičet. Zpívají, když chtějí plakat. Pláčí, když
jsou šťastné a smějí se, když jsou nervózní. Perou se za všechno, čemu
věří. Postaví se proti nepravosti. Neberou "Ne“ jako odpověď, když
věří v lepší řešení. Nepotřebují nové boty, aby je mohly mít jejich
děti. Jdou k lékaři s ustaranou přítelkyní. Milují nepodmínečně.
Pláčí, když jejich děti excelují a radují se, když jsou jejich
přátelé oceněni. Jejich srdce se lámou, když zemře přítel. Trápí se
při ztrátě člena rodiny, ale stále jsou silné. I když si myslí, že už
jim žádná síla nezůstala. Vědí, že pohlazení a polibek vyléčí
zlomené srdce. Ženy jsou různých velikostí, barvy a tvarů. Budou řídit,
létat, chodit, běhat. Srdce ženy je to, co způsobuje, že se svět otáčí.
Ženy dělí od mužů mnohem víc než jen porod – nosí radost a naději.
Nabízí soucit a ideály. Ženy mají vždycky co říct a co darovat."
|