|
Univerzitní profesor vyzval své studenty k diskusi na téma
existence zla.
Začal slovy: „Stvořil Bůh vše, co existuje?“
Jeden ze studentů bez váhání odpověděl: „Ano, všechno je stvořené
Bohem.“
Profesor se ptal dále: „Stvořil Bůh skutečně vše?“
„Ano, pane,“ odpověděl student.
Profesor pokračoval: „Jestliže Bůh stvořil všechno, pak to znamená,
že stvořil také zlo, které existuje. A podle principu, že naše skutky
definují, kdo jsme, pak je Bůh zlo.“
Student byl touto odpovědí umlčen a profesor byl spokojen sám se sebou.
Byl hrdý, že studentům znovu dokázal, že Bůh a víra je jen mýtus.
Do diskuse se přihlásil druhý student a řekl: „Mohu Vám, pane
profesore, položit otázku?“
„Samozřejmě,“ odpověděl profesor.
„Pane profesore, existuje chlad?“
„Co je to za otázku? Samozřejmě, že existuje. tobě nikdy nebylo
chladno?“
Studenti se nad vývojem debaty začali pochechtávat.
Mladý muž řekl: „Ve skutečnosti, pane, chlad neexistuje. Podle zákonů
fyziky je to, co považujeme za chlad, jen absence tepla. Každé tělo nebo
předmět můžeme studovat z pohledu vodivosti, a jak přenáší energii.
Teplo je tedy to, co tělo nebo předmět přenáší. Absolutní nula je
absolutní nedostatek tepla; následkem toho je veškerá hmota inertní a
neschopná reakce. Ve skutečnosti chlad neexistuje. Chlad nemá svoji jednotku,
kterou ho můžeme měřit. Chlad je to jen slovní obrat, kterým vyjadřujeme
to, že cítíme nedostatek tepla.“
A student pokračoval: „Pane profesore, existuje tma?“
„Samozřejmě, že existuje“, odpověděl profesor.
Student pokračoval: „Pane profesore, znovu se mýlíte, tma také
neexistuje. Tma je ve skutečnosti jen absence světla. Světlo můžeme
studovat, tmu ne. Jednoduše, světelné paprsky mohou proniknout tmu a
prosvítit ji. Jak můžeme určit, jak velká tma je v daném prostoru? Tak,
že změříme množství světla, které tam je. Světlo se dá rozložit.
Můžeme zkoumat paprsek za paprskem, ale tma se změřit nedá. Tma nemá svoji
jednotku, ve které bychom ji mohli měřit. Není to tak? Tma je jen lidské
označení stavu, tedy toho, co se stane, když světlo není
přítomné.“
Mladý muž pokračoval a položil profesorovi další otázku: „Pane,
existuje zlo?“
Profesor trochu znejistěl, ale odpověděl: „Jistě, vždyť jsem to již
řekl. Denně vidíme příklady nelidskosti vůči jiným lidem. Mnohočetné
zločiny a násilí jsou všude ve světě. Všechny tyto jevy ukazují na
přítomnost zla.“
Na to reagoval student. „Ne, pane, zlo neexistuje! Tedy neexistuje samo
o sobě. Zlo je jen stav – stav bez Boha. Podobně jako tma a chlad, je to
jen slovo, které si vytvořil člověk, aby mohl popsat stav, kde není Bůh
přítomen. To znamená, že Bůh nestvořil zlo. Zlo není jako víra nebo
láska, kterou vnímáme jako teplo a světlo. Zlo je důsledek toho, co se
stane, když je člověk vydán na pospas sám sobě a když v našich srdcích
nesídlí Boží láska. Zlo je výsledek nepřítomnosti lásky v srdci
člověka. Zlo přichází tak, jako když přichází tma, nebo chlad – tedy
v nepřítomnosti světla, tepla a lásky.“
Profesor se posadil a nastala chvíle ticha.
Jméno mladého muže bylo – Albert Einstein.
|
,
,
nebo
.
